|
|
Vývoj vodního práva v českých zemích do roku 1914
Urban, Michael ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je zachytit vývoj právní úpravy českého vodního práva a právní regulace právních vztahů k vodě, poukázat na skutečnost, že mlynářské, rybářské a plavební právo přirozeně patří k vodnímu právu. V nejstarších dobách nebyla doprava po vodě ani nakládání s vodami regulována. České vodní právo navázalo na dědictví římské právní kultury. Od konce 10. století nacházíme první zmínky o vodoprávních vztazích zejména v panovnických listinách. Prvními významnými právními předpisy v oblasti vod jsou Horní zákoník Václava II. z let 1300-1305 a zákoník Karla IV. Maiestas Carolina, který však nebyl do praxe přijat. Dalším významným pramenem k poznání vodoprávních poměrů jsou tzv. právní knihy. Od konce 15. a v průběhu 15. století se začínají uplatňovat prvky komplexní právní úpravy s celostátní platností - řada zemských zřízení a kodex městského práva, který je dílem Pavla Kristiána z Koldína. K značnému nárůstu právních předpisů ve všech oblastech vodoprávních vztahů dochází za vlády Marie Terezie a Josefa II. (plavební patent, mlynářské řády). Následující období se vyznačovalo značným množstvím dílčích právních úprav, zákonů a předpisů. Zvláštní skupinu předpisů tvoří tzv. hospodářské řády a instrukce, které byly uplatňovány na jednotlivých panstvích. V polovině 19. století nacházíme...
|
host ::
RSS.